Židovské osídlení v České Kanadě a blízkém okolí.
Obsah: Židovské osady Synagogy a modlitebny Hřbitovy Česká Kanada Doporučené ubytování v oblasti České Kanady: Pension a restaurace RUDOLEC 378 83 Český Rudolec 67-68 Tel:  384 496 220

V roce 1938 žily v Čechách a na Moravě asi 122 tisíce židů a dalších 136 tisíc na Slovensku. Po německé okupaci jich zbylo v roce 1948 jen 20 tisíc v Čechách a na Moravě a na Slovensku 25 tisíc. Po ruské okupaci klesl jejich počet na dnešních pouhých šest tisíc. V létech 1939 až 1989 dělali všichni uchvatitelé moci nad českým národem všechno pro to, aby se tato nemalá a velmi významná menšina oloupila, vyhubila a vymazala z naší paměti. Tato stránka nechť je věnována vzpomínce na naše spoluobčany s nadějí, že snad aspoň trochu doplní mezery ve znalostech historie našich národů.

Tato stránka rozhodně není odbornou publikací v oboru historie. Spíše jde o sestavení útržkovitých informací, které se mi podařilo posbírat, a které si mnohdy i vzájemně odporovaly. Podotýkám, že za jakoukoliv další informaci budu velmi vděčen.

Poznámky:

1. Osady a objekty, které se nedochovaly, jsou popisovány kurzívou a takto je škrtnutý název místa.

Židovské osady.

• Dačice
  • První zpráva o Židech z roku 1585: Žádný Žid nesmí prodávat zboží, které by místními cechovními mistry nebylo uznáno za dobré.
  • V roce 1795 jsou zde podle farního zápisu dvě rodiny, 1801 tři a 1804 čtyři židovské rodiny.
  • V roce 1900 jsou v Dačicích 62 obyvatelé židovského vyznání.
  • Po zrovnoprávnění s ostatním obyvatelstvem v roce 1867 migrují Židé z vesnických osad do měst. Do Dačic přichází zejména z Markvarce (Freund, Stukart, Schulz, Jelínek) a Olšan (Jelínek).
  • Židovská škola v roce 1871 s dvanácti žáky, modlitebna v pronajatých místnostech.
  • Významné obchodní aktivity:
    • Rodina Freundova: Koloniál v č.p. 99/I, skladiště kůží a obchod.
    • Rodina Stukartova: Tkalcovství (80 tkalců) pod názvem "Max Stukart a syn". V roce 1902 otevření továrny na sodovou vodu.
    • Rodina Schulzova: Sklad a velkoobchod s uhlím v č.p. 56/I.
    • Rodina Jelínkova (z Markvarce): Sběr a prodej kůží v č.p. 103/I.
    • Rodina Jelínkova (z Olšan): Jatka a velkouzenářství, obchod s dobytkem, polnosti. Smíšené zboží v č.p. 201/I.
    • Rodina Grünfeldova: Pohostinství a výroba lihovin.
    • Rodina Vohryzkova: Továrna na pletené zboží v č.p. 55/I (66 dělníků v r. 1930). V roce 1926 instalace 1. parního stroje.
    • Rodina Guttmannova (z Č. Rudolce): Obchod s textilem v č.p. 68/I.
  • Za 1. světové války přichází haličtí Židé, kteří jsou velmi primitivní a v důsledku jejich nečistoty propuká roku 1916 epidemie tyfu.
  • Na podzim 1938 přichází uprchlíci z obsazených sudet (zejména ze Slavonic).
  • V květnu 1942 jsou dačičtí Židé odtransportováni do Terezína, Treblinky a Osvětimi.
• Dolní Bolíkov
• Jindřichův Hradec
  • Židé zde žili již koncem 13. století, když Oldřich z Hradce dostal od krále Václava II. dovolení "chovat" 8 židů s rodinami. Židé byli usídleni za osadou v Židovnách, kde konali i pobožnosti, ale byli postiženi pogromem v roce 1338.
  • Do 18. století žilo v Hradci jen od dvou do šesti rodin, ale přesto zde koncem 16. století byla modlitebna.
  • V polovině 18. století bydlelo několik rodin v domech po západní straně Kostelní ulice. V roce 1930 zde byly zaznamenány celkem 234 osoby židovského vyznání.
  • Ve 2. polovině 19. století zde byl publikován čtrnáctideník Israelitische Gemeindezeitung.
  • Židovská obec zanikla v důsledku nacistické persekuce za 2. světové války a nebyla obnovena. Židé tehdy byli z Hradce vystěhováni a téměř všichni umučeni v koncentračních táborech.
  • Význačné osobnosti z Jindřichova Hradce:
    • Rabín Michal Rachmuth -Rabínem jmenován v roce 1915. Psal české knihy o židovské historii a literatuře.
    • Franz Josef Beránek [1902 Břeclav - 1967 Gießen] - vysokoškolský učitel v Hradci. Je autorem vědeckého díla o jiddišských nářečích v Československu [1935]- jediného díla svého druhu vůbec.
    • Kurt Adler [1907 J. Hradec - 1977 USA] - operní dirigent.
    • Karel Berman [1919 J. Hradec] - pěvec - basista národního divadla.
    • Robert Piesen [1921 J. Hradec - 1977 Ein Hod] - akademický malíř.
• Markvarec
  • Příchod židů po roce 1670, v roce 1857 je zde 212 židovských obyvatel.
  • Po odlivu obyvatelstva do měst je markvarecká židovská obec v roce 1888 zrušena a zbylí židé spadají pod obec v Písečném.
  • Poslední židovská rodina (Schulzova) odchází v roce 1927.
  • Zůstává zachován lihovar (dodnes v provozu) a židovská ulička pod ním (zvaná Židovny).
• Písečné
  • Největší vesnická židovská komunita v celé oblasti vytvořena v důsledku migrační vlny po roce 1670.
  • V roce 1782 zde žijí 32 rodiny. V témže roce byla zřízena jednotřídná škola.
  • V roce 1794 žije v Písečném 37% židovského obyvatelstva.
  • V roce 1857 žijí v Písečném 334 židovští obyvatelé, v roce 1900 již jen 51 obyvatel.
  • Postupný odliv obyvatel do měst vede k rušení okolních židovských obcí a jejich přičleňování k Písečnému (Markvarec 1888, Olšany 1890, Dolní Bolíkov 1891).
  • Škola zrušena v roce 1902.
  • Židovská obec funguje až do září 1938, kdy bylo sudetoněmecké Písečné odstoupeno Německu a Židé emigrují do českého vnitrozemí.
• Slavonice
  • Židé začínají přicházet teprve po zrovnoprávnění v roce 1848 z vesnických osad (zejména Bolíkova, Markvarce, Písečného a Starého města pod Landštejnem). V témže roce přichází již 27 Židů.
  • Po definitivním zrovnoprávnění v roce 1867 přichází další. V roce 1869 zde žijí 63 Židé.
  • V souvislosti s postavením synagogy je založena slavonická židovská obec v roce 1895.
  • V roce 1938 po obsazení nacistickým Německem emigruje zbývajících 28 Židů do zbylého Československa. O šest měsíců později končí v transportech do nacistických koncentračních táborů, které přežila jen jediná Židovka.
• Staré město pod Landštejnem
  • Zbytky židovské osady.
• Telč
  • Židovská ulička.

Synagogy a modlitebny.

• Dačice
  • Modlitebna zaznamenaná ve 2. polovině 19. století.
• Dolní Bolíkov
  • Synagoga z neznámé doby, stržena v létech 1899 až 1900.
• Jindřichův Hradec
  • Synagoga v Kostelní ulici s gotickými okny a románským obloučkovým vlysem na štítě byla postavena v 50. až 60. letech 19. století. V roce 1867 byla na západní straně přistavěna dřevěná kruchta.
  • Od roku 1952 je užívána jako modlitebna církví československou husitskou. Původní vybavení a nábytek se nedochovaly.
  • Vedlejší budova směrem k jihu (Kostelní ulice č.p. 188) je bývalá židovská škola. Dnes zde sídlí farní úřad církve československé husitské. Tento nárožní architektonicko-historicky cenný dům byl do dnešní podoby přestavěn v baroku. Původně se vcházelo od jihu, teprve po prohloužení Kostelní ulice přes zrušené hradby vznikl východní vstup. Severní trakt je starší, snad renesanční. Současná úprava průčelí, která patrně vznikla po osmidenním i židovskou čtvrť zachvátivším požáru města a zámku v r. 1801, pochází z poslední čtvrtiny 18. století.
• Kardašova Řečice
  • Dřevěná synagoga z roku 1708 vyhořela včetně okolní hustě nakupené dřevěné zástavby ghetta 18. května 1863.
  • Nová zděná synagoga byla postavena v létech 1864-74 na původním místě, t.j. v dnešní zahradě domu č.p. 408.
  • Od roku 1916 téměř nevyužívaná řečická synagoga začíná chátrat a je stržena v létech 1958 až 1959.
• Markvarec
  • Synagoga založena v roce 1784.
  • V roce 1916 prodána a později přeměněna v cementárnu.
  • Ve 20. letech 20. stol. po útocích žhářů dvakrát vyhořela.
  • Definitivně stržena v 80. létech 20. století.
• Nová Bystřice
  • Synagoga z roku 1887 přeměněna na klub mládeže.
• Olšany
  • Dřevěná roubená synagoga z neznámé doby vyhořela v roce 1928.
• Písečné
  • Synagoga vybudovaná v letech 1768 - 1782 byla stržena v roce 1948.
• Slavonice
  • Synagoga postyvena z popudu Lazara Stukarta slavnostně otevřena 25. června 1895 rabínem z Písečného Dr. Nathanem Franklem a rabínem z Jemnice Dr. Abrahamem Morgensternem.
  • Synagoga nesloužila jen účelům bohoslužebným, ale stala se střediskem kulturních aktivit židovské obce. V prvním patře byl byt pro učitele židovské školy.
  • Přestavěna na obytný dům, nyní č.p. 494.
• Staré město pod Landštejnem
  • Dřevěná synagoga z neznámé doby shořela v roce 1830.
  • Nová synagoga postavená v 1. polovině 19. století stržena v roce 1955.
• Telč
  • Kdy byla postavena původní synagoga není známo. Tato vyhořela a posléze byla stržena v roce 1885.
  • Nová synagoga postavená v roce 1904 byla přeměněna na úřední budovu.

Hřbitovy.

Poznámka:

1. Židovská obec podle finančních možností jednotlivé hřbitovy postupně rekonstruuje. Po rekonstrukci již hřbitovy zpravidla nejsou volně přístupné, přičemž je ustanoven správce, který na přání návštěvníkům hřbitov otevře.
2. V současné době jsou uzamčeny hřbitovy v Kardašově Řečici, Markvarci a Písečném, přičemž jméno, adresa a telefon správce jsou uvedeny u příslužného hřbitova.

• Dolní Bolíkov (v cípu lesa asi 80 m vlevo od polní žlutě značené cesty z Dolního Bolíkova směrem k Rubašovu).
  • Hřbitov založen koncem 18. století.
  • Náhrobek Heinricha Mayera [1835-1905], zakladatele listu Neues Wiener Tagblatt.
• Jindřichův Hradec (na svahu kopce Pejčoch nad řekou Nežárkou)
  • Založen kolem roku 1400 a několikrát byl rozšiřován (např. v roce 1557). V roce 1773 ohražen.
  • Čitelné náhrobky jsou datovány od roku 1714. Pohřbívalo se zde i po 2. světové válce.
  • Obřadní síň byla postavena v roce 1937.
  • Poničený jindřichohradecký hřbitov, památku národního významu, opravil a převzal do péče od ledna 1990 Junák, středisko Jindřichův Hradec.
• Kardašova Řečice (u silničky vedoucí z Kardašovy Řečice směrem na Cikar, asi 150 m za čistírnou odpadních vod, 100 m od silničky vlevo).
  • Nejstarší náhrobek z roku 1647.
  • Poslední náhrobek z r. 1965 paní Marie Krátká roz. Hönigová, která díky smíšenému manželství přežila holocaust jako jediná v Kardašově Řečici.
  • Pozn: Hřbitov je uzamčen a klíč poskytne správce p. Michalíček, Háječek 620, Kardašova Řečice, tel: 384 382 677.
• Markvarec (na kopci v lese přímo u cesty vedoucí od lihovaru v Markvarci směrem na východ asi 400 m od Markvarce).
  • Hřbitov s márnicí a náhrobky založen roku 1794.
  • První dva čitelné náhrobní kameny z roku 1804.
  • Poslední pohřeb v prosinci 1939.
  • Ojediněle zachovalý a v roce 1999 částečně nově rekonstruovaný židovskou obcí v Praze (viz oba obrázky).
  • Pozn: Hřbitov je uzamčen a klíč poskytne správce p. Štěrba, tel. 384 496 176.
• Nová Bystřice (200 m za koncem města na pravé straně silnice směrem na Jindřichův Hradec, ze silnice viditelný)
  • Zbytky hřbitova z roku 1879.
  • Hřbitov zdevastován nacisty.
• Olšany (v lesíku 50 m vpravo od silnice z Olšan do Heřmanče, 280 m za koncem obce).
  • Hřbitov s náhrobky z 18. století.
  • V důsledku česky mluvící olšanské a strmilovské židovské komunity jsou i mnohé náhrobky v českém jazyce.
• Písečné (u cesty vedoucí ze středu obce přes Krokovický potok na vrch Za hřbitovem asi 50 m za poslední chalupou vlevo).
  • Hřbitov s náhrobky z 1. poloviny 18. století. První náhrobek z roku 1730 (učitel Bernard Insel).
  • Poslední čitelný náhrobek z 11. srpna 1936.
  • Celý hřbitov s márnicí, hřbitovní zdí a náhrobky je vskutku ojediněle zachován.
  • Pozn: Hřbitov je uzamčen a klíč poskytne správce.
• Staré město pod Landštejnem (na kopečku v poli asi 80 m od silnice ze Starého města k landštejnské přehradní hrázi).
  • Hřbitov z počátku 17. století s náhrobky převážně z 1. poloviny 18. století. Nejstarší náhrobek z roku 1610. Nacisty těžce poničen.
  • V současné době se začíná upravovat pražskou židovskou obcí.
• Velký Pěčín (dříve Velký Pičín; hřbitov ve Špitálském lese 150 m východně od silnice Myslůvka - Kostelní Vydří).
  • Zřízen zřejmě v 16. století pro potřeby telčské židovské obce. V této době nebylo dovoleno pohřbívat na území telčského panství a proto byl hřbitov zřízen na sousedním panství Dačickém.
  • První čitelný náhrobní kámen pochází z roku 1655, pohřbívalo se zde do roku 1879, kdy byl v Telči na Oslednicích založen nový hřbitov.
  • Nachází se zde ojedinělé barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov byl vážně poničen nacisty. Ve Velkém Pěčíně židovská komunita nebyla a hřbitov patřil komunitě telčské od počátku 17. století.
  • V roce 2001 se bude obnovovat hřbitovní márnice a má dojít k osazení původních kamenných zárubní, které se podařilo najít pod staletou sutí.
• Telč
  • Hřbitov založen v roce 1879 včetně obřadní síně, která je dnes užívána adventisty sedmého dne.

Fotogalerie hřbitovů dnes:
Dolní Bolíkov	Jindřichův Hradec	Markvarec	Velký Pěčín

	© Ing. Karel Muška, 20. říjen 2002. Hudba: W. A. Mozart - Requiem, Confutatis maledictis.
pension@rudolec.cz