Všeobecné informacehistorie okolí, odkazy galerie návštěvní knihaProč? Kde hrad leží? Otevírací doba Vstupné HistorieÚvod Rakouský hrad Moravský hrad Český hrad Vítkovci z Landštejna Krajířové Hradní architektura Požár l.p.1771 Archeologický výzkum Jiné zdroje |
|
I po více než dvou stech letech opuštění a chátrání si tento hrad, či jeho zřícenina, dokáže upoutat naši pozornost a získat srdce mnohého návštěvníka. Vždyť tudy skutečně procházeli dějiny naší vlasti. Hrad na česko-moravsko-rakouském pomezí dnes již nemá onu strategickou polohu, ale stále nás překvapí jeho mohutnost a poloha uprosted lesů České Kanady...
Mimo vlastní prohlídku hradu můžete mít to štěstí, že zastihnete na hradě některou z mnohých akcí, které se zde konají. Vše začíná koncem května, kdy se konají Hradní Landštejnské slavnosti. V galerii uvádíme pár z prvních slavností v novodobé historii hradu.
Po dobu letní sezony pak na hradě vystupují různé kapely a skupiny historického šermu.
Nově je také veřejnosti od letošní sezóny zpřístupněna kaple pod hradem, která je zbytkem románského kostela sv. Jana Křtitele na Pomezí (podrobněji v historii hradu )
Autem nebo zájezdovým autobusem je přístup nejlepší po trase Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Klášter - Landštejn. Z druhé strany je to trasa Slavonice - Staré Město pod Landštejnem - Landštejn.
Vlakem je spojení složitější, ale o to zajímavější. Z Jindřichova Hradce úzkokolejkou Jindřichohradeckých místních drah a.s. přes Novou Bystřici do stanice Hůrky. Dále již pěšky, ale je to asi 8 km daleko. Upozorňujeme na sezonní provoz úzkokolejné dráhy. Sama úzkokolejka stojí za výlet, její trasa vede malebnou krajinou, vláček jede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice hodinu a půl, prostě ideální pro výletníky. Kdo má málo času, nechť zvolí jinou dopravu! Kdo má však zrovna teď času dost, tomu nabízím další zajímavosti a informace o úzkokolejce.
Autobusem je spojeni na lince Jindřichův Hradec - Slavonice do zastávky Staré Město pod Landštejnem a dál asi 2 km pěšky. Některé spoje této linky zajíždějí až na hrad, tj. do zastávky Staré Město p. Land., Landštejn.
| Měsíc | Otevírací doba |
| duben | soboty, neděle a svátky 9 - 16 hodin |
| květen | denně mimo pondělí 9 - 16 hodin |
| červen až srpen | denně mimo pondělí 9 - 17 hodin |
| září | denně mimo pondělí 9 - 16 hodin |
| říjen | soboty, neděle a svátky 9 - 16 hodin |
| listopad až březen | hrad uzavřen |
| Dospělí | 40,-Kč |
| Děti ve věku od 6 do 16 let | 20,-Kč |
| Studenti po předložení studijního průkazu | 20,-Kč |
| Důchodci | 20,-Kč |
| Prohlídka je bez průvodce! |
Ceny vstupného jsou platné pro rok 2002. Pod hradem je PLACENÉ parkoviště.
Historiehistorie okolí, odkazy galerie návštěvní knihaÚvod Rakouský hrad Moravský hrad Český hrad Vítkovci z Landštejna Krajířové Hradní architektura Požár l.p.1771 Archeologický výzkum Jiné zdroje |
|
Historie hradu je dodnes plná nejasností a prázdných míst, zejména z doby, kdy hrad vznikl. Jeho zbudování těsně na tehdejší česko-rakouské hranici, kdy na dohled stál jeho rakouský protějšek (?) není úplně jasné a stále probíhá archeologický výzkum, který může ledacos napovědět. V romantickém okolí žil Jan Jiří Grassel, známý to loupežník a lapka, který dal své jméno všem grázlům až do dnešních dob...
Původně byl Landštejn rakouský hrad...
Chceme-li seznámit čtenáře s historií hradu Landštejna, nelze nezačít vyprávět o jeho starším rakouském předchůdci téhož jména, který stál na místě dnešní osady Pomezí. Byl vystavěn rakouským rodem Zôbingenů, kteří stáli na konci 12. století v čele kolonizace tohoto území a měli též chránit některé zdejší majetky řádu Johanitů, darované mu roku 1175 Konrádem z Raabsu. Onen "pomezský" Landštejn se stal oporou výbojných Zôbingenů proti českému králi. Tyto výpady byly typické pro jižní území českého království a po dlouhá léta se staly noční můrou jihočeských a jihomoravských sídel a českých panovníků.
Součástí areálu tohoto hradu byl i z větší části dosud stojící panský kostel svatého Jana Křtitele. Na místní poměry - vzhledem k tomu, co o nich na základě archeologického výzkumu můžeme soudit - byl tento kostel nezvykle velký, dá se říci obrovský.Postaven byl podle sousedních dolnorakouských vzorů. Dodnes je zachováno jeho presbyterium s apsidou. Západní část byla přeměněna v obytné stavení, na jehož zadní části můžeme spatřit původní románská okna.
V nedávné době byly na vnitřních stěnách presbyteria odkryty unikátní fresky ze 13. a 14. století, které se nyní nacházejí ve stádiu náročného a dlouhodobého restaurování. Ze žákovských poznámek na stěně kostela lze usoudit, že zde mohla být církevní škola, která spolu s touto svatyní přežila původní hrad Landštejn a fungovala až do 15. století.
Do této doby plnila osada Landštejn (rozumíme stále ještě dnešní Pomezí) funkci duchovního centra, tržního místa a celnice.
12. století bylo pro toto území obdobím divoké kolonizace ze strany rakouského panstva. Proto se české i moravské knížectví obrátilo na Fridricha I. Barbarossu s prosbou o pomoc v podobě určení hranic. Barbarossa v roce 1179 vydal listinu, kterou opravdu poprvé písemně stanovil česko-moravsko-rakouskou hranici, ovšem zvýhodnil tím rakouskou stranu, když jí přiřkl část českomoravského území.
... Landštejn moravský vznikl na protějším kopci ...
Pravděpodobně z iniciativy samotného Přemysla Otakara I., nejspíše někdy po smrti moravského markraběte Vladislava roku 1222, kdy se král osobně ujímá správy této země, byla zahájena výstavba nového hradu v nejzazším cípu jihozápadní Moravy. Hrad Landštejn se měl stát význačnou oporou panovníka na stále neklidné česko-rakouské hranici. Stal se mohutnou protiváhou zôbingského hrádku, předčil jej jak velikostí, tak strategickým postavením ostrožny mnohem vyšší, než na jaké ležel původní Ladštejn.
První písemná zmínka o hradu Landštejnu se datuje do roku 1231, podle níž byl pravděpodobně prvním držitelem hradu Hartlieb z Landštejna, s největší pravděpodobností moravský šlechtic ve službách Přemyslovců v letech 1222 až 1236.
... celé území i s hradem Landštejnem bylo připojeno k Čechám.
Ovládnutí rakouských zemí Přemyslem Otakarem II. po polovině 13. století znamenalo zánik koexistence této unikátní soustavy česko-rakouského dvouhradí při důležité zemské stezce. Vzájemným přepadům a oboustrannému plenění česko-rakouské hranice učinil konec sňatek krále Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka (1252) po němž byl hrad Landštejn s okolím natrvalo připojen k Čechám.
Toto mocenské zajištění a správní sjednocení území otevřelo cestu k nástupu jihočeského rozvětveného rodu Vítkovců. Prvním prokázaným vítkovským majitelem Landštejna byl Sezima (původem z třeboňské větve Vítkovců). V držení pánů z Landštejna pak hrad setrval až do roku 1375.
Landštejn v držení rodu Vítkovců - pánů z Landštejna.
Prvního velkého rozkvětu dosáhl Ladštejn v době, kdy jeho majitelem byl pan Vilém z Landštejna, to jest od roku 1315. V tomto období se výrazně posílil politický a ekonomický význam vlastního hradu. Jeho vojenská síla a strategické postavení bránily území proti možným výpadům z jihu. Spolu s ostatními Vítkovci (zejména Rožmberky a jindřichohradeckými) se stala tato větev významnou oporou českých šlechtických stavů, a to natolik silnou, že spolurozhodovala o vzestupu či pádu Lucemburků v nástupu na český trůn. Do padesátých let 14. století kontroloval Landštejn významnou obchodní stezku, která vedla z Itálie přes Rakousko do vnitrozemí a dále na sever.(Tato cesta vedla mezi hradem a původním Landštejnem, údolím, které dodnes můžeme spatřit v jeho takřka nezměněné podobě.) Ekonomický výnos z této stezky pro Landštejn je nasnadě.
Proto se stala jablkem sváru mezi příbuznými - Vilémem z Landštejna Jindřichem z Hradce. Jindřich v zájmu získání finančního prospěchu z obchodu dovršil spor desetiletí starý a stezku odklonil na Jindřichův Hradec. Pro Viléma z Landštejna měla tato skutečnost dvojí tragický dopad: Znamenala hospodářskou ztrátu a především přivodila jeho předčasnou smrt, neboť roku 1356 podlehl zraněním utrpěným v souboji s Jindřichem.
Vilém z Landštejna zemřel na vrcholu své politické kariéry. Za věrné služby Lucemburkům se mu dostalo opravdu královské odměny. Za Jana Lucemburského byl zemským hejtmanem Moravy. Tuto funkci mu potvrdil i Karel IV. Roku 1351 jej jmenoval purkrabím pražského hradu, kterým pan Vilém zůstal až do své smrti.
Po Vilémově smrti se rozkvět hradu zastavil. Landštejn Panství bylo rozděleno mezi syny Litolda a Ojíře na panství bystřické a landštejnské. V blíže neznámé době připadlo celé zboží zpět králi a roku 1381 je Václav IV. postoupil směnou svému oblíbenci, nejvyššímu hofmistrovi Konrádu Krajířovi z Krajku. S ním v krajině zakotvcil na dobu téměř dvo set let původem štýrský, ale brzy zdomácnělý rod Krajířů. Když po polovině 15. století sjednotil syn Konráda II. Wolfgang celý rodový majetek včetně nově připojených moravských statků v jediných rukou, zařadil se mezi nejbohatší velmože českého království.